13. 3. 2014

Pět miliard pro páteřní špitály

„Konzervace minulosti, škrcení rozvoje, malá role kvality, ceny a potřebnosti poskytované péče, to vše se promítá do poměrů v nemocnici a vede k současným personálním problémům,“ zdůraznil MUDr. Pavel Vepřek, zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2.0 v článku v časopisu AM Review.

Pět miliard pro páteřní špitály

13.3.2017    AM Review

Marcela Alföldi Šperkerová

Redukci přebujelé lůžkové sítě protlačí nedostatek lékařů a sester

Nemocnice, které se stanou součástí páteřní sítě, budou mít nárok na financování investic ze státního fondu. „Vznik fondu je podmíněn souhlasem napříč politickým spektrem a především ministerstva financí,“ upozornil náměstek ministra zdravotnictví profesor Roman Prymula na semináři iniciativy Zdravotnictví 2.0.
Podle předpokladu by fond měl dotovat zhruba jednou miliardou korun ročně přístroje a čtyřmi miliardami investice do budov. Jak Prymula doplnil, resort fond zřizuje, protože české nemocnice trpí obrovskou investiční podfinancovaností v oblasti budov v řádu mnoha desítek miliard korun. Peníze by do fondu měly plynout například ze spotřební daně na alkohol a tabák.
Do základní lůžkové sítě budou zařazeny budoucí univerzitní nemocnice, krajské nemocnice a předem definované okresní nemocnice. Budou to například ty, které provozují čtveřici základních oborů, tak aby v každém okrese fungovalo jedno garantované velké lůžkové zařízení. „Tato zařízení budou mít nárok na dotaci a nebude se řešit, zda jsou veřejná, či soukromá,“ upřesnil Prymula.

 

Desítka univerzitních nemocnic

Dosavadní fakultní nemocnice včetně pražské vojenské by od 1. ledna 2018 měly získat samostatnou právní formu univerzitní nemocnice. Bude jich tedy celkem deset. Nová forma zachová zřizovateli, tedy resortu zdravotnictví, vliv na jejich chod. V klíčových otázkách, které se týkají lékařských fakult, však bude muset zřizovatel respektovat jejich názor. Univerzitní nemocnice bude řídit sedmičlenná rada, kam tři zástupce bude nominovat resort zdravotnictví, jednoho resort financí, dva příslušná univerzita a jeden bude reprezentovat zaměstnance. „Stát v ní tedy bude mít čtyři zástupce. Z toho vyplývá, že nemocnice nebudou moci rozprodávat majetek, jak tvrdí oponenti normy,“ zdůraznil Prymula.
Naopak nový zákon umožní nemocnicím využívat některé běžné ekonomické instrumenty, jako například kontokorent, které jim byly dosud zapovězeny. Normu v posledním znění podporují rektoři, děkani i zdravotní pojišťovny, proti ní se staví především odbory, které tlačí na to, aby se přijala původní podoba zákona o neziskových nemocnicích, pod jejichž pláštík se měla schovat většina lůžkových zařízení. Normu již vláda odeslala se souhlasným stanoviskem k dalšímu projednávání do parlamentu.
Vedle univerzitních a krajských nemocnic mají páteřní síť doplňovat vybrané okresní nemocnice. Zatím ale nikdo neupřesnil kritéria, která je budou do lůžkového fundamentu nominovat. Nicméně diskutující v rámci iniciativy Zdravotnictví 2.0 včetně zástupce ministerstva zdravotnictví Prymuly se shodli, že současná síť je přebujelá a vyžaduje redukci.
„Hlavním hybatelem změn bude nedostatek personálu. Současná oficiální představa, že problémy zdravotnictví se vyřeší jen zvyšováním platů, je nereálná a nebezpečná,“ míní také například řídící partner Advance Institute Pavel Hroboň.

 

Dieta pro malé nemocnice

Jak doplnil předseda Sdružení Občan a zakladatel zmíněné iniciativy Pavel Vepřek, základním problémem je dlouhodobé selhání státu a pojišťoven ve schopnosti definovat péči, kterou chtějí v jednotlivých zařízeních zajišťovat, a současně za ni přiměřeně platit. „Konzervace minulosti, škrcení rozvoje, malá role kvality, ceny a potřebnosti poskytované péče, to vše se promítá do poměrů v nemocnici a vede k současným personálním problémům,“ zdůraznil.
Rovněž proděkan 2. lékařské fakulty UK Vojtěch Havlas považuje současnou strukturu lůžkové péče v ČR za dlouhodobě neudržitelnou. Akutní péče by se měla soustředit v redukované síti a část lůžkového fondu by se měla přesměrovat na následnou péči a sociální oblast. „Vedle zmíněné páteřní sítě mohou volně působit selektivní zařízení privátního charakteru. Současně s tím je však nezbytné uzákonit soukromé připojištění a možnost komercializace elektivních zdravotních úkonů,“ navrhuje proděkan. Lůžkový segment také čeká další koncentrace specializované péče. „Malé nemocnice budou muset omezit počet oborů, centralizovat intenzivní péči, vytvářet společné lůžkové fondy a rozvíjet jednodenní chirurgii,“ doplnil další kroky Pavel Hroboň. Aby ale dokázala lůžková síť fungovat efektivně, je třeba zároveň podpořit a posílit segment primární péče a úzce spolupracovat s ambulantním sektorem.
Za brzdu efektivního řízení nemocnic diskutující označili také úhradovou vyhlášku, složité a neprůhledné úhradové mechanismy. „Cílem zákonodárce by mělo být nastavit spravedlivé úhrady, předvídatelné úhrady a jednoduché mechanismy vyúčtování,“ kritizoval například člen představenstva Jihočeských nemocnic, a. s., Michal Čarvaš. K největším paradoxům, které zásadně pokřivují systém, přiřadil proděkan Havlas také netržní odměňování, regulace nemocnic formou zastropovaných paušálů a to, že peníze nejdou za pacientem, což má poskytovatelům znemožňovat dlouhodobé efektivní plánování alokace příjmů a výdajů.

***

Budoucí univerzitní nemocnice

* FN Brno

* FN u sv. Anny v Brně

* FN Hradec Králové

* FN Olomouc

* FN Ostrava

* FN Plzeň

* FN Královské Vinohrady

* FN v Motole

* Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská FN Praha

* Všeobecná FN v Praze