Média

Za normálních časů bych své zamyšlení věnoval zajímavostem našeho zdravotnictví, ale dnešní doba má k normálu daleko. Covidová šlamastika nám pořádně pocuchala nervy, nabořila naše zavedené jistoty a mnohé z nás připravila o blízké či o zdraví. Ještě jsme se z toho nestačili vzpamatovat a už se na nás valí další pohroma.

Jaké zcela konkrétní a hmatatelné kroky by podle vašeho názoru preventivní péči a zdravý životní styl v Česku zlepšily? Chystají se ve vašem oboru v tomto směru už konkrétní projekty? Jak se daří screeningům, včetně screeningu karcinomu plic, který odstartoval v lednu? Zeptali jsme se lékařů.

Poslední roky se s námi nemazlí. Covid nebývale zasáhl do našich životů a dal nám okusit, co znamená izolace, strach o zdraví a o život, svůj a svých blízkých. Navíc mnozí z nás nemohli dělat práci, kterou měli rádi a která je živila. K tomu jsme měli vládu, která se více řídila průzkumy veřejného mínění než vývojem epidemie, a tomu pak odpovídaly výsledky přijímaných opatření.

Nemocnice tvoří údernou sílu našeho zdravotnictví a na kvalitě jejich řízení opravdu hodně záleží. Jaké to je řídit u nás nemocnici a s čím se jejich manažerky a manažeři dlouhodobě potýkají? Pojďme se podívat do kuchyně nemocničního managementu.

Letošní rok byl ve znamení boje s covidem. I když ministerstvo zdravotnictví připravilo řadu novel a vyhlášek, např. novelu umožňující sestrám v domácí péči předepisovat některé zdravotnické pomůcky, novelu pro předepisování léčebného konopí na eRecept či schvalování úhrad léku z veřejného zdravotního pojištění hlavně na vzácná onemocnění se zohledněním dopadu na kvalitu života pacienta a jeho rodiny nebo novelu k odškodňování nezákonně sterilizovaných žen, v bilanci přijatých zákonných norem dominuje COVID‑19 a boj s ním.

Časem by se ho mohla týkat např. také vyhláška o odškodnění za povinná očkování vstupující nyní do připomínkového řízení. Covid zatím ve výčtu chybí, protože toto očkování má být povinné až od března příštího roku. Zeptali jsme se zdravotníků, expertů i politiků: Co se letos ve zdravotnictví povedlo a co byla nenaplněná příležitost.

Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.

Pandemie koronaviru přinesla nezvykle velkou zátěž na zdravotní systémy všude na světě. Zároveň ale ukázala jejich slabiny, což do budoucna poslouží jako potřebná lekce. V rámci Evropské unie se hned od začátku pandemie přemýšlí o tom, jak díky novým zkušenostem pomoci evropskému zdravotnictví stát se odolnějším pro případné další krize.

Vedení resortu zdravotnictví bylo po roce 1989 téměř výhradně v rukou lékařů, jen výjimečně bylo svěřeno jiné profesi, jako ekonomu Stráskému, historiku Špidlovi, elektrotechniku Škromachovi, právníku a inženýru Ludvíkovi a do ustavení nového kabinetu dosluhoval právník Vojtěch. Za zmínku stojí fakt, že mezi více než dvěma desítkami šéfů resortu bylo pouze pět žen, zdravotní sestra Jurásková, architektka Filipiová a lékařky Roithová, Součková a Emmerová. Mezi kandidáty na post ministra jsou zmiňována čtyři jména, všichni profesí lékaři, a tradičně žádná žena. Nového ministra čeká personální stabilizace MZ, řešení financování, boj s covidem či české předsednictví EU v příštím roce. Jeho úspěch bude záviset také na tom, koho si přivede do týmu nejbližších spolupracovníků. Zeptali jsme se zdravotnické veřejnosti: Měl by být ministr zdravotnictví lékař?