3. 11. 2021

Fond obnovy pomůže Česku bojovat s rakovinou. Nad rozvojem eHealth visí otazník

Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.

Pandemie koronaviru přinesla nezvykle velkou zátěž na zdravotní systémy všude na světě. Zároveň ale ukázala jejich slabiny, což do budoucna poslouží jako potřebná lekce. V rámci Evropské unie se hned od začátku pandemie přemýšlí o tom, jak díky novým zkušenostem pomoci evropskému zdravotnictví stát se odolnějším pro případné další krize.

Svoji formu už získávají Evropská zdravotní unie, nový Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) nebo Farmaceutická strategie pro Evropu. Jejich cílem je mimo jiné zlepšit spolupráci států v otázce veřejného zdraví, rychleji reagovat na poptávku po léčivech, pomůckách, vakcínách či technologiích a také snížit závislost Evropy na některých dodavatelských řetězcích.

Oblast zdravotnictví však zůstává především v rukou jednotlivých států, které samy musí zvolit nejvhodnější cestu kupředu. Své problémy samozřejmě řeší také české zdravotnictví, které sice odolalo první vlně koronaviru s grácií, ty další však plně odhalily například potíže s nedostatkem zdravotníků či s pomalou elektronizací. I v Česku je proto zásadní dobře se připravit na budoucnost.

„Aby se zdravotnictví stalo odolné vůči krizím, je nutné odříznout jeho financování od světa politiky – dnes je více než třetina prostředků přímo závislá na politickém rozhodování. To se stane navázáním výše platby za ‚státní pojištěnce‘ na některý z měřitelných ukazatelů a zavedením dvousložkového pojistného. S vybranými prostředky musí hospodařit samosprávné pojišťovny, silně motivované to dělat efektivně,“ myslí si například zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2.0 Pavel Vepřek, který prosazuje velkou reformu českého zdravotního systému.

Přispět k větší odolnosti zdravotnictví však nemusí jen podobné systémové změny, ale i chytře zacílené investice. Přesně k tomu má sloužit tzv. fond obnovy, nový evropský finanční zdroj určený k zajištění oživení a odolnosti evropských ekonomik po pandemii. Ten má doplnit kohezní fondy, ze kterých do českého zdravotnictví tečou prostředky dlouhodobě.

Základ jsou kvalifikovaní zdravotníci

Národní plán obnovy (NPO), skrze který peníze z fondu obnovy do Česka dorazí, má několik základních pilířů. Pod číslem šest se skrývá oblast „zdraví a odolnost obyvatelstva“, i v dalších pilířích se však najdou peníze pro zdravotnictví.

Na hlavní „zdravotní“ kapitoly (komponenty 6.1 a 6.2), které se věnují stavbě a vybavení nemocnic, dlouhodobé péči či zdokonalení onkologie, půjdou investice ve výši 12,5 miliardy korun, přestože ještě v květnu se v tomto ohledu počítalo s přibližně 15 miliardami. V kapitolách zaměřených na digitalizaci veřejné správy (komponenty 1.1, 1.2) se pak objevují i 1,7 miliardy na elektronizaci zdravotnictví či 1,2 miliardy na kybernetickou bezpečnost. Pokud by se sem počítala i podpora zdravotního výzkumu (komponenta 5.1), celkový objem prostředků by narostl o dalších pět miliard.

Při pohledu zpět na to nejrelevantnější, konkrétně komponenta 6.1 se zaměřuje na zmíněné zvýšení odolnosti českého zdravotního systému. „Cílem komponenty je posílení odolnosti systému zdravotnictví prostřednictvím investic do zdravotnické infrastruktury a optimalizace vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti akutní péče, dále pak rozvoj diagnostické péče, rozvoj nejmodernější péče a rozvoj rehabilitační péče po krizových stavech,“ píše se v NPO. Poslední zmíněná oblast odkazuje na to, že je potřeba efektivněji pečovat o pacienty, kteří si nesou následky onemocnění typu COVID-19 a český systém na ně nemusí být připravený.

Ambicí této kapitoly v objemu 3,9 miliardy korun je především pomoct s personální stabilizací rezortu, která je ve velké míře ovlivněna nedokonalým systémem (postgraduálního) vzdělávání zdravotníků nebo neefektivním způsobem plánování personálních kapacit. Cílem je vyhnout se situaci, kdy v dobách krize i po ní nebudou k dispozici kvalifikovaní zdravotníci, kteří by se o pacienty postarali.

Pokračování článku zde.